Jorma Ollila

Jorma Ollila
Jorma Ollila (25. října 2013)
Rodné jméno	Jorma Jaakko Ollila
Narození	15. srpna 1950 (74 let) Seinäjoki
Alma mater	Helsinská univerzita Aaltova univerzita Helsinská technická univerzita Londýnská škola ekonomie Atlantic College
Povolání	podnikatel, obchodní ředitel, ekonom, byznysmen a obchodník
Ocenění	Řád bílé hvězdy 3. třídy (1995) komandér 1. třídy Řádu bílé růže (1996) Medal for Military Merits (1997) Komtur velkokříže Řádu finského lva (2005) Cena za globální ekonomiku (2006) … více na Wikidatech
Funkce	chief executive officer (Nokia; 1992–1999) président-directeur général (Nokia; 1999–2006) předseda představenstva (Nokia; 1999–2012) předseda představenstva (Shell; 2006–2014) předseda představenstva (Outokumpu; od 2013)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jorma Jaakko Ollila (* 15. srpna 1950 Seinäjoki) je finský manažer.

Vystudoval politologii na Helsinské univerzitě, fyziku na Helsinské technické univerzitě a ekonomii na London School of Economics.^[1] V letech 1973-1974 byl předsedou finské asociace studentů. Během vojenské služby absolvoval školu pro důstojníky v záloze. Od roku 1978 pracoval pro Citibank. V roce 1985 nastoupil do firmy Nokia, kde se v roce 1992 stal výkonným ředitelem a roku 1999 předsedou představenstva. Za jeho působení se Nokia stala největším výrobcem mobilních telefonů na světě.^[2] V letech 2006 až 2015 řídil firmu Royal Dutch Shell. Byl také na vedoucích pozicích ve společnostech UPM-Kymmene, Outokumpu a Otava, zasedá v představenstvu Ford Motor Company. Od roku 2019 působí ve vydavatelství Alma Media.^[3]

Byl mu udělen Řád finského lva, Řád bílé růže a Řád britského impéria. V roce 2006 získal cenu European Business Press pro manažera roku. Byl zvolen předsedou Evropského kulatého stolu průmyslníků.^[4] Spolu s novinářem Harrim Saukkomou vydal knihu Mahdoton menestys. Kasvun paikkana Nokia. Pravidelně se účastní konference Bilderberg a podílel se na programu Evropské unie Horizont 2020–2030. Je stoupencem strany Finský střed. V anketě Velcí Finové skončil Ollila na 51. místě. Sauli Niinistö se ho v roce 1999 neúspěšně snažil přemluvit ke kandidatuře na finského prezidenta.^[5]